Ve světě, kde se pohybuju, nic jako rovnost v platech neexistuje, a to ani mezi muži, ani mezi ženami. Plat je prostě dán tím, nakolik si nový zaměstnanec sám sebe cení a nakolik my stojíme o něj. Co se týče žen, nechci tvrdit, že to platí obecně, ale ty si samy sebe cení v průměru míň, takže si řeknou o dost míň, než kolik bychom byli ochotni dát. Úplně to stejné platí i při žádosti o přidání - chlap má pocit, že ši přidání zaslouží, tak si o něj řekne. Žena řeší, jestli to nebude blbé, co si o ní její nadřízený pomyslí, a když už se rozhoupe, nesebevědomě špitne nějakou malou částku.
Jako nechci generalizovat, určitě jsou výjimky, ale v průměru to dle mých zkušeností platí. A tenhle postoj se samozřejmě kombinuje s tím, cos psala ty.
Na druhé straně je to i dobrá zpráva - můžeme to samy změnit, např. stačí zapomenout na různá moudra o skromnosti, kterými nás krmili v dětství.