Moje děti to teoreticky umí taky (ve smyslu, že vědí, kam co patří a umí to tam dát), ale jak je toho nepořádku hodně, tak mám pocit, že propadnou panice a nevědí, čím začít a co dál. Koneckonců, ani já nemám někdy, když to vidím, k panice daleko A dokonce, i když se snažím radit a pomáhat, tak to je kolikrát o nervy, nějak se tam plouhají od ničeho k ničemu a doufají, že to nakonec uklidím já ... Většinou při tom přemýšlím, jestli je fakt nutné, aby měly tolik krámu (ve skutečnosti ovšem při srovnání z různých návštěv toho nijak moc nemají, ale oni jsou schopní do svých her zapojit i všechny fixy a pastelky, plyšákům "navařit" do mističek mix různých korálků, gumiček a kostiček ...)