daso,

jak jsem psala, doteky jako projev náklonnosti mi nechybí, to nikdy u nás příliš nebylo a já na to dotýkání moc nejsem.

Chybělo by mi (a občas se to děje, takže vím, kdy u nás něco v pořádku není), kdyby mi odmítl uvařit čaj, když jde zrovna do kuchyně, zatímco já tam cestu nemám....Nebo kdyby neuvařil (ví, jak strašně nerada vařím) a místo toho hrál hru (když má hodně práce, je to jiné, to pořešíme operativně).

Jako projev náklonnosti a toho, že mu na mně záleží, beru třeba to, že zmíním, že mě zaujala nějaká knížka, a za pár dnů ji dostanu k narozeninám. To rozhodně nebývalo samozřejmostí, ale naučil se to, protože ví, že to má pro mě význam. Nebo dojel dneska koupit pečivo, i když nákupy jsou výhradně moje záležitost, protože píšu slovní hodnocení a nestíhám....nakupuje hodně nerad a stejně jel....a teď mi vaří česnečku, protože mě bolí v krku..

Tohle je to, co potřebuju a co by mi chybělo, kdyby nebylo....

On zase potřebuje klid na práci a pohodu bez mých mrzutých nálad....a občas vyžehlit košili, i když i to je ochotný udělat si sám....jemu fakt stačí ke spokojenosti hodně málo....