A myslím, že jeden ze způsobů, jak to šovinistické myšlení aspoň zčásti eliminovat, je nepřistupovat na něj, neakceptovat ho a nebrat ho vážně.

Protože my ženské myslím občas máme tendenci "dát na lidi" víc, než je zdrávo, a ti lidi se k nám často chovaj podle toho, kam až si je pustíme.

Tj. pokud akceptuju, že něco ne/budu dělat jen proto, že jsem ženská, PROTOŽE MI TO URČIL NĚKDO JINEJ, tak tomu šovinismu vlastně nahrávám na smeč.

Pokud budu dejme tomu vařit, protože vařím ráda a baví mě to, tak je všechno v nejlepším pořádku. Pokud budu vařit, i když mě to nebaví, protože to budu SAMA považovat z nějakýho důvodu za nutný (třeba partner bude dělat jiný práce, který já neumím nebo nechci dělat, a vycházelo by to tak, že by na mě zbylo mnohem míň práce), tak taky.

Pokud mě to ale nebaví a někdo by to po mně vyžadoval jen proto, že jsem ženská, tak jediná možná odpověď je totožná s poslední replikou Krylova Neznámého vojína.