Náš kocouří puberťák v noci spí tak do 4, do půl páté, pak začne vrkat a shánět, čím by udělal kravál, aby nás probudil. Tu mi shodí z nočního stolku na plovoucí podlahu jelení lůj, jindy zase brýle nebo mobil. Spoustu věcí jsme už poschovávali, aby nemohl dělat rámus, něco ale prostě schovat nejde. Nedávno v noci shodil sušák na prádlo i s várkou prádla. Byla to rána jak z děla, ještě k tomu na dlažbu. Bydlíme v paneláku, pod námi mají sousedi psa a dvě kočky, tak vycházím z toho, že jsou na tom podobně. My jsme jejich kočky dělat rámus neslyšeli, anebo máme dobré spaní. Už jsme si zvykli i na zvuky z ulice (spíme s otevřenou ventilačkou celoročně), hlavně k ránu, kdy začínají jezdit první autobusy a motoristé. A z ulice se taky ozývá štěkot. Takže je to věc názoru, koho kočičí noční život dohání k šílenství a koho ne.