Sama cítíš, že ideální reakce to určitě nebyla, na druhou stranu, jsi taky jenom člověk. Já se snažím v hlavě tyto své reakce přeprogramovat tím, že si představuju jiné řešení, které mi pomůže upustit páru. Přesto se mi tak jednou za měsíc povede, že někomu z mých čtyř dětí jednu vrazím. Považuju za důležité pak situaci vysvětlit a omluvit se za nepřiměřenou reakci. Těžko se tomu vzdoruje, když mě rodiče jako malou obden řezali. Já zase řvu častěji, než je mi milé, ať se snažím jak se snažím. Včera jsem čtyřleťačce řekla, že je kráva pitomá... Malý měl horečku, konečně usnul a ona i přes mou prosbu práskla dveřma...