Veveru,
tak ono to otráví, tady projevit nadšení znamená dostat vzápětí sodu.
Stížnosti se ujímají líp, najmě na školství.
Já nejsem žádný milovník učitelstva, poznala jsem za svůj život dost naprosto pekelných učitelek, vlastně můj názor na učitele změnila právě až synova základka... ale fakt mi to nepřijde fér. Učitel je dneska veřejný otloukánek a já se nerada přidávám k davovému lynči, zvlášť když vím, že takoví všichni fakt NEJSOU.
Upřímně řečeno, můj syn se za svými učiteli chodí RADIT, vymýšlí jim dárky - podotýkám, že mu není šest let, ale třináct pryč, své třídní z prvního stupně se šel sám od sebe omluvit za to, že se choval jako debil (a dodnes za to stydí, jemu jen připomenout první stupeň znamená vystavit ho dlouhodobé sebetrýzni)... fakt nevím, co bych si mohla přát víc. Protože dobré vztahy a důvěra mezi žákem a učitelem jsou podle mne naprostý základ.