Na společné jsme nebyli ani loni, letos nepojedeme opět a kdo ví, jestli někdy. Muž nechce, neumí si dovolenou užít, přijde mu to jako vyhozené peníze, ať se jede kamkoliv a dělá cokoliv. Dřív to prostě přetrpěl, kvůli dětem. Ale je to rok od roku horší a já si to pak v důsledku neužiju také, když vím, že on to musí přetrpět...Štve mě to hodně...

No a sama s dětma, to nepovažuju za dovolenou. Je to prostě nějaká akce, ale spíš pro děti, těm přizpůsobuju cíl i náplň. Nevadilo by mi to, kdybych tam měla pro sebe nějakou osobu, se kterou bych si mohla popovídat, trávit čas, kdy se děti někde baví a tak. Jenže v tomto směru mám prostě smůlu...

Jsou období, kdy je mi to fuk. A pak zase přijdou dny, kdy je mi to strašně líto nebo mám děsný vztek. Na výsledku, že nikam nejedeme, to ale nic nemění.