Já taky zakladatelku chápu, že ji to mrzí...pro každého je prostě ideální dovolená něco jiného...ale tak já jsem zase člověk, který když nevyjde ta ideální, tak je rád i za nějakou jinou a snažím se i tak si to udělat pěkné, co nejvíc to jde...k čemu mi je sedět a smutnit nad tím, že ten ideál zrovna nemůžu mít? Je přece tolik možností...když byl syn malý a špatně snášel změnu prostředí a delší cestování, tak jsme prostě těch pár let nejezdili nikam, vzali jsme si dovolenou a byli jsme na zahrádce a podle nálady jsme jezdili na výlety, někdy každý den, někdy jsme zůstali doma...a bylo to taky fajn...holt člověk pokaždé nemůže mít ten ideál, no...nač kvůli tomu smutnit...