Lúthien - ano, dala by se poskládat sága z takových příběhů.

Myslím, že by to nemuselo být úplně od věci.
Žádné romány nebo učebnice dějepisu. Příběhy konkrétních lidí nebo konkrétní situace.

Já například od mala strašně těžce nesu smrt těch, kdo se nedočkali konce války úplně natěsno - mrtvé při povstání v Praze, mrtvé z pochodů smrti, mrtvé z gulagů, kam byli přemístěni rovnou z "osvobozených" koncentráků, ty, kdo se radovali z osvobození a byli zavražděni osvoboditeli, lhostejno, zda bombami či osobně, a dokonce i těch, kdo se v Sudetech radovali, že se jim alespoň někdo vrátil z války domů a vzápětí se na ně vrhli Češi...
Je jich strašně moc - situací i konkrétních lidí.