Opakované studie koordinované WHO sledující hladiny vybraných POPs v mateřském mléku řady evropských zemí v letech 1988, 1993, 2002 a 2005 (19, 21) ukázaly, že existují významné rozdíly mezi státy. Česká republika se zúčastnila posledních třech šetření, obsah dioxinů v mateřském mléku vzorku českých žen se pohyboval spíše na nižším konci souboru sledovaných zemí. Naproti tomu obsah PCB byl nalezen spolu se Slovenskem ve srovnání s ostatními zeměmi vysoký, což lze do jisté míry vysvětlit zhruba desetiletým zpožděním zákazu výroby a použití PCB oproti západním státům. Výsledky rutinního monitoringu na extrémní koncentrace v mléku českých žen neukazují. Jsou však patrné lokální rozdíly a vzestup koncentrace POPs s věkem.

V rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí je sledován i přívod persistentních organických látek potravinami. Na základě zjištěné spotřeby potravin průměrnou osobou je opakovaně prokazováno, že průměrná chronická expoziční dávka perzistentních organických polutantů, které jsou ve spotřebním koši potravin sledovány (PCB, aldrin, endrin, dieldrin, methoxychlor, endosulfan, heptachlor epoxid, hexachlorbenzen (HCB), lindan, izomery DDT, chlordan, mirex) nedosahuje hodnot, které by mohly znamenat významné riziko poškození zdraví konzumenta, pokud jde o nekarcinogenní účinky jednotlivých látek. Nejvyšší přívod potravinami je zjišťován u PCB, který nicméně představuje pouze asi 3% tolerovatelného denního přívodu. Nejvyšší přívod látek s dioxinovým účinkem je zjišťován především z másla, ryb a rybích výrobků.

http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/perzistentni-organicke-latky-pops-v-materskem-mleku