To sem ani psát nechci, bylla to fakt hnusná psychická manipulace (namluvili mi něco dost ošklivýho), ze které jsme ještě dlouho měla slušné trauma. Bylo to těžké šlápnutí vedle, i pokud bych danou věc opravdu provedla, jenže já o ní neměla ani páru. Dostali mě to stavu, kdy jsem už věřila, že jsem to opravdu udělala. Po letech na to přišla řeč, ukázalo se, že ani jedna z nás to nebyla, a že se daná věc nejspíš vůbec nestala a obviňující osoba se nejspíš spletla. Jinak jsem ve stavu trestu byla asi častěji než bez trestu - zákazy televize, akcí, zrušené kapesné, "vyházené" hračky, domácí vězení, stání a klečení v koutě, i pár těžkých výprasků. Obykle jsem moc dobře věděla za co a nic z toho ve mně nezůstalo, krom té první věci.