No, že si to myslí onen pán, to mě nepřekvapuje, toho mám v kategorii vzdělaný b.. Spíš mě překvapuje, že si to myslí evidentně řada žen. Proč? Jo porod není procházka růžovým sadem, člověk si při něm sáhne na dno, ale vnímat ho jako hnusný? To bych ještě tak chápala u těch vyloženě patologických. Mám za sebou 2 dlouhé a velmi bolestivé porody. Zvláště ten první byl hodně náročný, nešel zrovna dobře, dávala jsem se dohromady po fyzické stránce dlouho. Ale to poslední, co bych o něm řekla je, že byl hnusný. Pro mě to byla vždy ohromná zkušenost, při tom sáhnutí si na dno jsem v sobě vždy našla netušenou sílu, naučila se něco o sobě. Při vzpomínce na porod necítím hnus, ale hrdost. Co tam pro vás bylo to hnusné? Ta bolest? Nebo pocit, že jste hračkou v rukou jiných? Tomu bych rozumněla, ale pak to není o porodu jako takovém. Nebo něco jiného?