mos si mě neidealizujte..

jo, mamka nám pomáhá, každý den, každý den je s námi, hraje si s ním, jak s malým, jezdí po kolenou s autíčkama, čte mu, někdy jdou spolu na procházku, abych mohla něco vyřídit nebo povysávat nebo si lehnout, občas ho má na víkend - a to se otočí a chodím tam já na "návštěvy". Teď je po operaci ruky, tak ji nechci zatěžovat.
Ale taky ex se snaží, poslední rok jsme dost v kontaktu, jenže on to nevidí, nemá srovnání s jinými dětmi, jsme všichni spolu jak šťastná rodinka, protože kluk se furt drží u mě.
přes prázdniny jdu konečně vytáhnout ty osmičky, tak si ho mamka vezme a já se vyležím, celé to prospím na brufenu nebo tak něco.

a děkuju!