když hází ksichty a blbé řeči, říkám si svoji mantru "puberta je otrava hormonama, nemůže za to" ale pravda je, že po přečtení diskuze si svých dětí málo vážím, protože prakticky žádné extra problémy s nimi nejsou. Odpustím hodně a vyžaduju pouze jedno, aby nás respektovaly jako rodiče (přece jen, jsme to my, kdo tu písničku platí, kdo se snaží, u koho se mohou schovat, když jsou smutné). Nebiju ani tu mladší a bít tu starší by mi přišlo trapné (ale nebojím se jí a jak tady někdo psal, že se matka porvala s dcerou, tak to je hodně velká síla a byla bych asi jako tygřice, kdyby k tomu došlo a vynesla bych ji v zubech) ... já jsem si u svých rodičů žádnou pubertu nemohla dovolit, byla jsem zlatá a šlapala jako švýcarské hodinky, ale za jakou cenu? ... ať se vymezují, ať blbnou, pokud je to ve snesitelné míře, nemám s tím problém