"černé hodinky ale nebyly o tom, že lidé spolu komunikují - copak spolu třeba komunikovali mladí a staří, partneři mezi sebou? Vždyť do nedávna žena neměla ani volební právo, nemohla studovat, její slovo nemělo žádnou váhu, nemohla si stěžovat atd."

Tak si alespoň řekli, co za ten den udělali, co musí udělat zítra, vyprávěli si příběhy.
Vzpomněla jsem si, za mých mladých let byla povinná četla Malý Bobeš (tu knihu jsem neměla ráda, na záškrt tam zemřel Bobšův malý bratříček František, to jsem vždy oplakala), Barunka (od pana Zápotockého), Hanýžka a Martínek, Babička...

Tak nějak s tím mám spojený venkov a život mých předků.