Beat,

mně to vůbec nepřipadá jako velkorysost, spíš právě jako ta odevzdanost a neochota jít do konfliktu.

Velkorysost bych si představovala třeba tak, že všechny děti (i od kamarádů) vezme do akvaparku a nic si za to nevezme.

Ne že nechá beze slova obtěžovat svoje dítě a opakovaně si nechá líbit cizí nevychovanost, nevymezí si hranice, ale ve skutečnosti ji to štve.

Kdyby se mé dítě v dospělosti takto chovalo, tak bych z toho byla nešťastná, protože bych to nevnímala jako velkorysost, ale jako slabošství a nepochopitelnou ochotu nechat si kálet na hlavu. Velkorysost přece neznamená, že si dotyčnej nechá všechno beze slova odporu líbit a pak se tím za rohem užírá.