Nejen britskej, ale i francouzskej, německej, prej španělskej atd., prostě západoevropskej školskej dějepis byl dost kulturně specifickej, specielně evropský dějiny bejvaly dějiny západoevropský a střední a východní Evropa se tam dostala hlavně, pokud se s tím nějak protínala. Takže třeba Česko tam bejvalo hlavně v rámci německejch dějin, ale třeba Polsko už bylo poměrně vzdálený, tyhle "naše" země se tam dostaly hlavně v souvislosti se vznikem moderních národních států, ale díky komunismu zase vyšuměly ven. Nemám přehled o současnejch učebnicích, ale tak ty 80. a polovina 90. let bejvaly střižený dost na tenhle mustr.

My máme evropský dějiny tradičně fakt evropský, od západu k východu, ovšem je pravdou, že toho taky dost pomíjíme. Můžem si dělat srandu z toho, jak Američani neznaj Evropu, ovšem spousta Čechů zase pořádně nezná třeba Latinskou Ameriku...

A v jihovýchodní Evropě je dost typický míchat dohromady Česko, Slovensko a Polsko, to hodně splývá Řekům, ale i Jugošům - ne až tak málo jich taky dlouho nedokázalo spojovat pevně Prahu a Česko, o ostatním nemluvě (Bratislava, Ostrava, Brno - pokud znali, často tápali, ve který ze třech zemí to je - prostě všechno je to na východ od Němec).