To s tou sebevraždou, to se lehce říká, když to člověku myslí, je plně soběstačný a normálně funguje. Ale vystihnout ten správný moment, to je těžké a je jen velice málo lidí, co to dokáže... Neřekne si třeba někdo v 60, že už to není co to bývalo, nohy tak neslouží, bolí ho klouby, má cukrovku, tak že se otráví. Ne, řekne si, vždyť to není tak hrozné, tak se dá v pohodě žít. A potom se přidá hůl, druhá hůl, třeba vozík, jenom sedí, už jenom leží, ale pořád je to z pohledu toho člověka stále k žití, pořád by ještě mohlo být hůř. No a potom už ty síly na to prostě nemá, jak fyzické, tak mentální. Takže plánovat něco cca v 50 v plné síle je něco jiného, než konat v 90, kdy je člověk už dementní. jedinou vyjímkou je asi nějaká fatální nemoc, kdy má člověk velké bolesti a ví, že už se to nezlepší...