jentakj,

já si myslím, že tohle je to nejlepší rozhodnutí, co jsi mohla udělat.

Síly nemáš nekonečné, musíš se šetřit, a v momentě, kdy je toho takhle moc, tak nezbývá než si stanovit priority. Už je to staré a stokrát omleté, ale když se zhroutíte vy, tak si pohorší i ti ostatní a nejvíc vás asi v tuto chvíli potřebuje syn (držím palce, aby byl OK, a věřím, že bude ).

Opravdu myslím, že je na místě odkázat vaše seniory do příslušných mezí s tím, že ono se jim opravdu NIC NESTANE, když se frekvence návštěv u tchýně zredukuje dejme tomu na těch 2x týdně, jak jsi psala.

Plus na to vození otce po doktorech by se případně dala zjednat nějaká služba - nevím, zda to přímo u vás funguje, ale bývají služby schopné odvézt pacienta k doktorovi a zase zpět, případně ho tam doprovodit, a cenově to není taková darda, aby se nevyplatilo neztratit s tím půl dne.

Když to řeknu natvrdo - tak jedinou šanci, jak se psychicky nezhroutit, pro vás vidím obrnit se proti citovému vydírání, rozumově si určit nějakou pro vás snesitelnou hranici a té se pak držet zcela bez ohledu na to "co řeknou lidi" (kteří vám na chleba nepřidají a možná vás pomluvěj tak jako tak, ale lepší být pomluvenej a relativně v pohodě, než být pomluvenej a k tomu ještě zhroucenej).

Myslím, že 2x týdně je u člověka, který není nesoběstačný, z psychického hlediska zcela vyhovující, a kdyby existoval nějakej imaginární soud přes tohle, tak si neumím představit, že by u dítěte navštěvujícího relativně soběstačného rodiče 2x týdně vynesl rozsudek "nestaral se, vykašlal se".

Přeju hodně síly, tohle není jednoduché samo o sobě, a ještě násobně těžší, když se tam přidá ten prvek toho citovýho vydírání - tam si fakt myslím, že je na místě se trochu zdravě "zatvrdit".