margotko...my takhle jednou bloudili v Tunisu...ex si vzal takovou zmensenou mapku v hotelu na recepci, pujcili jsme si auto a pry pojedem podle mapky....barberska mesta jeste o.k, ale odtud jsme se jeste vydali na saharu a nejenze ta mapka byla mini a vypadalo to, ze to neni moc daleko, jeste na ni byla zakreslena silnice, ktera vubec neexistovala /tedy existovala, ale jen v predpripravene podobe/, takze smerem Sahara jsme to brali suchym korytem reky ci prasnou cestou plnou kameni...no saharu jsme fakt dojeli, stihli jsme to do zapadu slunce. Kdyz jsem sedela na velbloudovi, zrovna zapadalo slunce. Nadhera...
Ale jeli jsme oblasti, kde byly pidi vesnice, nazvy jen v arabstine /tudiz jsme vubec nevedli kde jsme/, vedro na padnuti a zadna klimoska v aute. Samotni obyvatele z nas byli prekvapeni, kdyz jsme se ptali na cestu. Co my ten den najeli za km, ani nechci vedet. Na hotel jsme jeste tedy dorazili do pulnoci. Cestou nas kontrolovala armada, neb jsme si zajeli a malem se ocitli v Libii /hotel byl na Djerbe/. Taky nas stopla policie za rychlou jizdu, ale nevytriskali z nas nic, neb jiny jazyk nez cestinu neslyseli. Takze kdyz bezradne mavli rukou a rekli continuer, najednou jsme jakoby zazrakem porozumeli a rychle odjeli
Po tomto vyletu nasledovala strevni choroba manzela, tudiz jsem se sama s dcerou vypravila na vylet organizovanou pres cestovku /ostrov plamenaku/. Tunisane zjistili, ze jsem jediny clovek z cele vypravy, co se s nima domluvi a tak jsem se nedobrovolne stala sefem zajezdu /plny autobus Cechu/ a tlumocila jsem az do vecera. Ale to bylo super. Tunisane me za odmenu dovedli do jejich stanu a poznala jsem i mistni zvyky....

Jo a zazitek z posledni dovolene...zlomena noha male, po zimni dovolene jsme se meli presunout do Limone na Gardu, kde zu byl zaplaceny hotel...tak to manzel vzal aspon pres Limone domu, zamavala jsem hotelu a jelo se domu