Libiku, taky se mi nelíbí stigmatizace celého národa a její historie. Ale ty to s tou manipulací přeháníš úplně stejně - mezi podporovači paní Michalákové bude určitě nejeden neinformovanec, který se rozhoduje na základě emocí, ale nemyslím si, že by jich byla nějaká podstatná část nebo dokonce většina. Soudíš tak podle sebe, protože ses žádným hlubokým sháněním a ověřováním informací nezabývala, takže vidíš jen ty emoce kolem? Já jsem nejdřív a dlouho nemohla uvěřit, Norsko mám ráda, ale právě proto jsem věnovala dost času a úsilí tomu, abych do toho nahlédla. Původní motivace nejspíš byla ujistit se, že nic tak hrozného se tam neděje, což ovšem vedlo k opačnému zjištění, a raději prodělám deziluzi než si hýčkám klapky na očích.

Sociologicky zajímavé to je, ale neutrální vztah k tomu mít nedokážu, věř, že pro rodiče ukradených dětí a lidi bez klapek, kteří vidí, že by se podobný model rád vloudil i k nám, toto je skutečný problém (dokonce větší než stodecibelová sekačka o státním svátku).