Zvládla jsem, protože jsem musela (za 5 dnů přijedou zateplovat barák a půda musí být naprosto prázdná) a protože jsem tam neměla nikoho ze starších členů rodiny, kteří by něco k smrti bránili.

Najala jsem si 2 brigádníky a objednala velkoobjemový kontejner, který jsem přistavila pod okno (tj. nenosila jsem věci po schodech, ale vyhazovala z okna).
Vše, co bylo ze dřeva (staré latě, starý nábytek) - předáno sousedovi s motorovkou, aby si rozřezal a vzal na spálení.
Kov na hromadu kovu, odvezeno pak do sběrného dvora.

Brala jsem jednu věc po druhé a vyhazovala. Aby se mi to do kontejneru vešla, třídila jsem papír, sklo - to šlo do tříděného odpadu. ¨

K tomu, co se vyhazovalo, jsem si zavolala ještě chlápky, co jezdí po vesnicích a vykupují staré věci - ti si to prolezli, něco z toho ještě vytahali a dostala jsem za to asi 1500 Kč (byl příspěvek na brigádníky).

Ostatní členové rodiny měli možnost přijít předtím a vzít si (tj. fyzicky odvézt, ne že by dávali pokyn, že toto se musí nechat u mě) co chtějí. Pokud toho nevyužili, nemají nárok si stěžovat, že něco bylo vyhozeno.

Nechávala jsem jen

a) staré fotky a dokumenty - 1 kufr
b) "hodnotné" staré oblečení (ne na nošení, ale takové to už skoro muzejní, bylo-li v dobrém stavu) - 1 prádelní koš
c) 2 staré skříně (nejlepší)
d) několik starých obrazů (i když pravděpodobně cenu nemají)
e) dvě krabice se "starým" porcelánem¨
f) staré knihy (do vydání 1945), novější jen, pokud byly čitelné i dneska (klasické pohádky atd.)

Všechno ostatní bez milosti letělo.