Prosím o názory a zkušenosti, jak postupovat při odkrývání milosti dítěte, informací o jeho biologických rodičích... Máme v adoptivní péči dvě děti (11 a 6 let). Dětem jsme od malička vyprávěli o našem prvním setkání s nimi, že část života strávili v koj.ústavu, pohádka o nejmilejších a nejkrásnějších dětech, pro které jsme si tam přišli, vyhovala oběma stranám. Postupně přicházely další otázky "Jaká byla/je naše maminka?", "Proč nás tam maminka nechala?" , spokojily se s odpovědí, že "maminka se o ně nemohla starat, neuměla to, ale věděla, že přijdeme my a my se o ně postaráme". Děti vše vzaly automaticky, svou minulost moc neřeší. Přiznám se, že jsem i ráda, že informací o biorodičích máme tak málo, že mi vyhovuje tato určitá sladká nevědomost. Některé informace však máme a nevím si rady, jak je dětem šetrně sdětit? Nedávno jsem mluvila s odborníkem na problematiku náhr.rod.péče, podle něj už bylo dávno na čase postavit děti, zvláště starší 11letou dceru, před realitu a nic netajit. Dcera je velmi citlivá, sdělení, že matka brala drogy, žila takovým a takovým životem, dětí se zřekla... stále jsem to chtěla oddálit, ale nevím, jeslti skutečně už nenadešel čas, říci i tyto negativní stránky.

Velmi by mě proto zajímalo, jak jste postupovali vy. Jak děti přijaly i ty nepříjemné informace spojené s jejich původem, minulostí? Budu velmi vděčná za každou zkušenost a příspěvek!