Ukrajinců jsem znal řadu od 90. let a v tý době tady pro ně většinou žádnej společenskej ráj nebyl, muži bejvali často paušálně obvi�ovaný z kriminality, hlavně násilný, s ženskejma zaměstnavatelé i zákazníci jednali zas často jak s hadrem na podlahu, některý počítali prakticky jak na vojně, kolik dní ještě musej to nepřátelský ovzduší vydržet, než budou moc na skok na dovolenou na Ukrajinu. Změnilo se to, zlepšilo se to, a to výrazně. Ale zezačátku, často ještě před takovejma deseti lety, to nebylo nic moc - nakonec úsloví "maká jak Ukrajinec" vypovídá zprostředkovaně o tom, že byli takovej pracovní kanonenfuter, lidi, co byli ochotný dřít za dost směšný peníze, přespávat v dost děsnejch podmínkách, klidně i 10-12 hodin denně v kuse.