Nekolikrat uz se schylovalo, ale vzdy jsem byla uchranena. Jednou teda zrejme regulernim zazrakem. Jela jsem se znamou v silenou hodinu pres mexicke hory (cesta trva 5 hodin) V noci tam nejezdil proste nikdo (jen my) a rano se obcas nachazely mrtvoly v prikopech. Blbe misto na pichnuti. Zastavil by nam leda vrah, zlodej ci nasilnik. Vytahly jsme baterky a trojuhelnik, a kdyz jsme lovily hever, zastavilo auto, vyskocil chlapek a pravil "Pockej, kmotricko, ja ti to vymenim". Znama byla kmotrou ditete dotycneho...