holky, já netvrdím, že mám na 100% pravdu, ale znám lidi, kteří chodí trochu "mimo", ne špinavý, ne roztrhaní, ale vůbec nevnímají, co jim sluší, nesluší, nosí hodně nemodní oblečení... nevím, jak to popsat. A mám pocit, že se to odvíjí od doby puberty, kdy jim na tom vůbec nezáleželo, nebo si nemohli vůbec nic co by rádi nosili dovolit a přestali to vnímat. Mám takový pocit, že to tak je (že se to odvíjí od doby puberty, kdy museli rezignovat na vnímání svého oblečení), a myslím, že je to pro ty lidi pak handicap do života.

A znám od kamarády kluka, kterému až do puberty bylo zcela jedno co on i co okolí má na sobě, ale s pubertou to vnímání oblečení přišlo. Já myslím, že v tomhle věku je důležité to vnímat (někdo méně, někdo více, a že je to i přirozené) a že problém je, když to dítě nemá možnost se alespoň trochu oblékat, jak by chtělo a vnímalo za důležité (asi je důležité i to okolí, v tu dobu tak důležité). Sand to popisuji alespoň trochu srozumitelně.