IS a Fronta al-Nusra nabízejí bezplatně domy po uprchlých místních obyvatelích.

Třeba většina albánských a bosňáckých bojovníků v Sýrii a Iráku (odešlo tam něco přes 900 osob, z čehož nejmíň nějakých 250 může bejt žen a dětí, zhruba polovina celkovýho počtu tam zůstává, z toho přes nejmíň přes dvě stovky žen a dětí; nejmíň 161 jich padlo a zbytek se vrátil) má jen základní vzdělání, často nemaj žádnou další odbornou kvalifikaci a často ani pracovní praxi, nezřídka žijí pospolu s dalšími příbuznými (obvykle s dalšími dvěma generacema), dost často navíc v nevyhovujícím bydlení, bez vody, kanalizace, vytápění atd. Získat okamžitě vlastní dům může představovat splnění snu, který by byl pro ně dosažitelnej třeba za deset let nebo taky nikdy. V našich zeměpisnejch šířkách se to může zdát děsivý, ale hodnoty se zkrátka přizpůsobujou panujícím podmínkám. Chudoba a perspektiva dlouhodobý nezaměstnanosti udělá svoje.

Navíc Saúdská Arábie (a pravděpodobně i další konzervativní státy Zálivu) na začátku války v Sýrii platili Albáncům na Kosovu za to, že půjdou bojovat do Sýrie, oficiálně to byla charitativní pomoc, ale několik stovek euro měsíčně pro rodinu, jejíž hlava rodiny odjede bojovat do Sýrie, je na Kosovu fakt hodně. Saúdi měli samozřejmě zájem o povstalecký veterány s bojovou zkušeností. V tý době ještě IS v Sýrii nebyl (byla tam Fronta al-Nusra), ale řada zahraničních bojovníků, který se zezačátku přidávali k Frontě al-Nusra nebo dalším nábožensky orientovaným formacím, přešla potom k IS, včetně řady Albánců.