Jó, svrběla mě ruka, chtěl jsem to napsat do týhle diskuse už dřív. Ale nikdy není pozdě.

To, že muži mezi se ženama (s vlastníma? Nebo obecně?) neřešej a nerozebíraj, neznamená, že to nedělaj. Co jsem poznal za svůj život já, a to minimálně ve dvou kulturách, tak muži rozebíraj často a náruživě. A to i city. Typickej mužskej rozhovor v hospodě je rozebírání a řešení. Když jde o vztahy (a ty se v hospodě i mimo řešej často), typický je sdílení pocitů, ne nabízení řešení. Radilů bejvá míň než sdílečů a bejvaj to často lidi, co si třeba náhodně přisednou, zkrátka vzdálenější kroužku hovořících. Anebo určitý, ale ne zrovna typický, povahy.

Pro úplnost dodávám, že věty typu "Dej si panáka" nejsou rady, i když tak můžou na první pohled působit, nýbrž právě nabídky sdílení pocitů. (Dávám smacího smajlíka , ale míním to smrtelně vážně).