Nejsem profesionální hudebník, ale hudbě se věnuju.
Nesmírně mi obohatila život, nehledě na to, že jsem se díky ní i leckams podívala (stipendia a studijní cesty do zahraničí). Doma hraju, zpívám, jsem v kontaktu s amatéry, kteří žijou docela bohatý hudební život (zkoušej, koncertujou, jezdí společně na koncerty svých vzorů atd.). I v mojí rodině se doma společně hrálo (nikdo z rodičů není profesionální hudebník, jen velmi dobrý amatér).

Myslím, že aktivní provozování hudby má velkou cenu, a to i když není perspektiva, že by to člověk dělal na nějaké vysoké úrovni. Ale tříbí to vnímání, posiluje to vůli, seznamuje to se složitějšími jevy světa.

Pokud je tomu dítě nakloněno, jsem všemi deseti mu to umožnit a v obdobích motivačních krizí (kdo jsme je neměl) i lehce přitlačit. Vybrat dobrého kantora, dobrý nástroj, udělat podmínky. Poslouchat společně hudbu, chodit na koncerty, povídat si o ní.

Ale dítě bez dispozic bych na nástroj nedávala a dítě s dispozicema ani nijak nenutila do hodin chodit, pokud by samo nechtělo.