O odborné pomoci se to dobře radí těm, co ji mají po ruce. Pokud bys měl jezdit 100km k psychologovi, který stojí za ten čas, protože v okolí není nikdo aspoň průměrný, možná bys to viděl jinak. Navíc já jsem z toho byla totálně vyčerpaná a na zhroucení a neměla jsem sílu si někoho kloudného ani najít, natož tam jezdit a shánět hlídání pro starší dítě. Stačilo mi jezdit 2x týdně na rehabilitace a každý měsíc na ortopedii, neonatologii, neurologii. Tam ji viděli a nenapadlo jim, aby mě někam poslali, mně to nenapadlo tuplem, protože mi už z toho řevu hrabalo a na takové úvahy jsem neměla kapacitu.