tak to mi kdysi dávno jeden můj přítel říkal (to mi bylo 16 let), že jeho táta i děda mu doporučovali, aby nejdřív zkusil, zda jeho milá může mít děti (nevím, jak jinak to napsat slušně) a pak si ji teprve vzal. Musím říct, že mě to neskutečně naštvalo a je mi jasné, že pokud si mě dotyčný nevezme, tak bych mu dítě nepovila.
Dnes se svými zkušenosti po dalších skoro 30 letech tvrdím, že je třeba si zajistit dopředu smlouvou peníze na výchovu společných dětí. Jinak má dotyčný s dětmi smůlu. Děti jsou záležitost obou rodičů, a ne jen matky, která pak často zůstává sama a s minimálními prostředky, ze kterých se musí o děti starat.