tohle téma je ožehavý. na třídním srazu po X letech sem po pár dvojkách vína byla neopatrná a trochu sem to nakousla. řekla sem, že pokud bych nahlídla do budoucnosti a nebyla ovlivněná nynějšíma hormonama a láskou k nim, asi bych šla na potrat, minimálně s dvojčatama určitě. že teď ne, miluju je, nedám je, ale být oproštěná těch citů, vidět to jen ve věštěcký kouli, asi by to tak dopadlo. možná je to i zkreslený tím, že to nemám zrovna jednoduchý, ale holt to tak vnímám. a můžu říct, že jedinej, kdo mě pochopil byl bezdětnej chlap, ale on zrovna je fakt empatickej, jinak šok zavládl na všechny strany, ať chlapi tak ženský. myslím, že pár lidí se na dalším srazu za dalších X let se mnou nebudou bavit a byla jsem tématem drbů ještě na dlouho, vyvrhel jak vyšitej