já sem nakonec chodila od roku kluků do práce, ale i tam jsem úplně sama, uklízím domácnosti, takže sama a sama. ale takhle sem vypadla tak 1x-2x týdně na pár hodin. pozitivní bylo, že muž s dětma byl, jinak chodí pozdě večer, já sem teda často došla unavená jak kotě, ale to k tomu holt patří. já co se týče tý fobie z lidí, postupně sem si vytyčovala cíle, kam půjdu, co udělám atd, takže teď už docela funguju, ale když sem unavenější než normálně, nesnesu ani chlapa, aby se mě dotkl, to se při vyhejbání na chodbičce sem schopná uhnou raději do vedleší místnosti, takže je jasný, co se mnou asi pak dělaj cizí lidi