Šuplíku,
tak rozhodnutí odstěhování od rodičů k příteli/přítelkyni není dílem okamžiku. Ve fungující rodině si asi rodič všimne, že dítě má vážnější vztah, časem partnera pozná a pokud je to partner, který už bydlí sám, tak tě ta možnost odstěhování se tvého dítěte k němu napadne dřív, než jí potomek vysloví. Nemít z toho radost je asi tak vše, jakou emoci proti tomu zaujmout. Ale nevím, jestli to vztahu dítě/rodič nějak prospěje. Důležitější je asi přijmout fakt, že potomek už opravdu není dítě a nechat ho jít vlastní cestou osamostatňování se s tím, že domů se může vrátit kdykoliv.
A s přijmutím jiné orientace potomka to bude asi stejné.