Jsi mě nějak přivedla na myšlenku - že i když děti máme,tak jsme vlastně už 3 roky většinu roku sami s manželem - děti vylítly z hnízda,to se taky stává a nakonec je to tak správné,my jsme to kdysi udělali úplně stejně.
Voláme si občas(jednou týdně),navštěvuejeme se ne moc často vzhledem ke vzdálenosti i zaneprázdněnosti naší i jejich.

Takže když máš děti,tak jak se tak podívám zpět-tak se ta doba snimi kolem tebe doslova jenom mihne a dál je vlastně každý sám se sebou a proto je i dobré být sám se sebou rád a umět si ten čas vyplnit.

A jak tu psaly další holky,dnes je taková doba,kdy to bezdětné páry skoro ani nemusí mrzet,protože jsou jen jedni z mnoha,mi to přijde,že dnes si lidi radši pořídí zvíře než dítě.Každého volba ale.