Sindi,
někde jsem četla takovou radu, že když člověk neví, jak v životě dál, tak ať si vzpomene na své dětství, co dělal nejradši, co by tehdy rád dělal a jaké byly jeho sny a přání.
Pokud byla tvým jediným snem velká rodina, tak to nezafunguje, ale jinak je to velmi dobrá rada.
Já například jsem si jako dítě moc přála mít zvířátko, ale nikdy jsem ho mít nesměla, potom jsem ho nemohla mít proto, že děti jsou alergici. Tak když děti odešly z domu a já jsem se cítila osamělá, pořídila jsem si pejska. A taky zase hodně čtu, jako v dětství. Nebo se zbůhdarma toulám po městě, to jsem dělala jako dítě pořád, ale pak jsem na to úplně zapomněla. Třeba taky máš něco takového, na co jsi už zapomněla a teď s tím můžeš začít.