Tak pak to myslím děláš dobře. Říká se tomu "tvrdá láska". Přistupovat laskavě, lidsky, ale nekompromisně. Naše má teprve 17 let a možnost jak jí vyhodit na ulici nebo na ubytovnu není, vidím to tak, že se asi odstěhuji já s nejmladším dítěte (asi dočasně do pronájmu) a až jí bude 18let, vrátím se a vystěhuju ji. Nejstarší dítě (VŠ) už raději odešlo do svého pronájmu a manžel bydlí také ve svém bytě(v našem společném velkém domě), takže ta rodina se vlivem chování puberťačky čím dál tím víc rozpadá. Hádáme se už každý s každým a vždycky je ústředním tématem a důvodem 17ti letá puberťačka. Už nevím jak dál, ale všechnu její agresivitu, nenávist, provokace musím snášet já, která jsem jí nejblíž.