Jenže jsem právě v situaci, kdy mám samé důležité urgentní. A nedůležité neurgentní stojí tak dlouho, že se z nich stanou důležité urgentní taky. Já nejsem zrovna systematik, takže mám co dělat, abych si věci naplánovala. Jenže můj vedoucí nedokáže rozpoznat, jaké úkoly jsou důležité a jaké ne a ještě mi to tady plánuje a ve výsledku je místo plánu chaos. A dneska už jsem si fakt řekla, že je mi to jedno, že prostě vždycky bude něco, kvůli čemu bych měla zůstat ZROVNA DNESKA přesčas nebo kvůli čemu si nemůžu zrovna tenhle týden (měsíc, rok...) vzít volno. Už na to fakt kašlu. Místo motivace a plánování se dočkám jen nevděku a osočování, jak jsem neschopná