Taky žiju ve smečce. Tzn. mnoho lidí, z nichž ne každý touží po tom mít na krku naše děti 10 hodin denně. Tchyně je třeba nadšenec, ale tchán je o deset let starší a má rád svůj klid. Má naše děti moc rád. Tchyně si vezme k našim dětem ještě synovce, protože jí mrzí, že je jedináček a chce, aby si pohráli. Dnes už jsou starší, je to ok, ale bývaly doby, kdy tchán počítal minuty, kdy si už pro ně přijdem. Já na to většinou přišla až když jsem děti vyzvedávala, snažila jsem se ty děti spíš dávkovat, hlavně když byly menší a uřvanější. Tchyně je měkká, nechala je i přesunovat nábytek a řvát a dupat - ale tchán je tam doma a má nárok na klid. Prostě to chce brát ohledy i na ostatní.
Že někdo nemá na to trávit čas se svým vlastním dítětem, je jedna věc, u těch ostatních, kteří se starají o děti druhých, je to ještě pochopitelnější.