Já taky nebuzeruju, oznamuju, aby něco udělali a oni udělají.
Rozhovor v 10 večer se synem:"Jejda, když už jsi v kuchyni, vykliď myčku, dík!"
Syn: "Jéžíš, teď v 10 večer?"
Já: "Já to dělám v 6 ráno, když vstávám a čekám než se uvaří voda na kafe a čaje."
Syn:"No jo, ale ty seš zvyklá!"
Já: "Tak si taky zvykej."
My z toho vždycky uděláme nějakej vtipnej dialog.
Ráno slíval vodu z nudlí do šunkoflek, krájel maso a zametal bytovku odshora dolů.
Prostě dělá. co je potřeba právě.
Žádnej rozpis na zdi nemáme, z toho by mi hráblo. Rozvrh hodin mají ve škole a to stačí...
Malá se stará o své morčátko. Dává denně krmení ( já ale taky, to se většinou střídáme, kdo to stihne dřív), mění vodu a chodí s klecí k popelnici sypat starou podestýlku. Což i samo je záhul v bytovce bez výtahu. Plus úklid svých věcí.
Ale malá často udělá něco sama od sebe, třeba mi vytře pracovní desku v kuchyni, přerovná skříňky s potravinami, probere zvadlou zeleninu, vytře parapety. Jen tak aby byla prospěšná.