Dokud jsem jako dítě a dorostenec žila u rodičů, nikdy mě samotnou nenapadlo vynést koš. Nezajímalo mě to, nesledovala jsem to. Když jsem byla požádána, šla jsem.
Kupodivu, ve své vlastní domácnosti naplněnost koše sleduji a koš vynáším, dokonce už na VŠ kolejích jsem tak činila, aniž by mě někdo musel vyzývat.
To platí i pro řadu jiných činností spojených s údržbou domácnosti.
Z toho usuzuji, že povinnosti hrotit netřeba - kdo vyrůstá v normálně udržované a funkční domácnosti, sám takovou podle mě jednou automaticky vytvoří.
Naopak si myslím, že u přehnaně cepovaných dětí hrozí riziko, že se jim to začne zajídat a jakmile "dráb" nad nimi zmizí, s úlevou řadu věcí na protest dělat přestanou.