Ne že by na otočení diskuse bylo něco špatně, ale ze zajímavého začátku je najednou téma o domácích pracech, věnování se dětem, trávení celej den s dětmi atd.
Pardon. Možná se pletu. Ale pokud je někdo unavený z dětí, je něco špatně.
Domácí práce jsou dnes brnkačka, když vezmu praní i uklízení. Vaření dá každý tolik, kolik uzná za vhodné. Moje babička by se pokřižovala, kdyby viděla ty vymoženosti, vlastně až poté, kdyby viděla, že je to pro někoho pořád problém.
V domácnosti se nepracuje na 100%. Jednak nevím co to je, jednak mě to uráží.
Děti jsou velmi spokojené ve smečce, pokud jim maminka od prvních chvil dala lásku a toto je jejich kotva. S pevnou jistotou, prožitou, že máma má radost z toho, že jsem na světě, mě může pohlídat nejen babička (kterou to těší, nejen bejby ale že může pomoct), ale i dědeček (i kdyby vysvětloval Extraligu dvouletému, jak u nás.)