Veracruz...jo, to jsou právě pak takové ty zlomy, kdy člověk, co fakt není extrovert nadšený do nových věcí, sebevědomý a optimistický s tím může mít vnitřní problém, který se projektuje v maličkostech - pro okolí v maličkostech...a ta emočnost jak je rozhoupaná, tak se prostě vyloženě projevuje v těch kapičkách...akorát ta původní nádobka, ze které to pramení, je jakoby "skrytá".

Když ono v tomhletom je fakt dobré šít to přímo "na tělo" tomu dotyčnému...právě podle těch jeho vlastností, dispozic, schopností...prostě někdy zasáhnout, někdy stačí zdálky sledovat a povzbudit jakoby taky skrytě...v každém případě si oddychnu, až bude poslední naše dítě "provedeno" přes takhle úskalí, protože to byl vážně záhul...možná jsem věděla víc, než jsem vědět chtěla nebo měla...ale prostě - aspoň mohu říct, že smysl to mělo.