Ameriku osobně neznám, ale s označením "policejní stát" jsem opatrnej. Policejní stát má přece jenom jiný charakteristiky (v první řadě se vyznačuje politicky závislou policií) a i policie v policejních státech mívá svý typický rysy (pravidelně třeba menší výkonnost, zkorumpovanost apod.).

Americe do čela pomohlo dění během světových válek, ale nehledě na to jsou největší světovou ekonomikou, zemí s nejdynamičtějším vědeckým výzkumem a vývojem, nejpřitažlivější imigrační destinací a zůstává i globálně nejvlivnějším kulturním vzorem (kolik Američanů napodobuje Číňany a kolik Číňanů Američany?). Bez ohledu na zapojení do světových válek v Evropě (a v evropských koloniích) byly USA už dlouho předtím nejvlivnějším státem v obou Amerikách, to jejich expanze zásadně změnila Japonsko, v Evropě měly silnou vazbu s Británií (a Irskem), díky imigraci i hospodářským vztahům s mnoha dalšíma státama Evropy, díky geopolitickýmu postavení významný vztahy s Ruskem už před bolševikama. Že jsou globálně nejdůležitější zemí našeho civilizačního okruhu, to se neodpáře, Prušáci sem, Prušáci tam.

EU vznikla na půdorysu obchodní korporace. Označování másla je malá daň za jednotnej trh; český označování másla (pomazánkovýho) jsme si, s odpuštěním, prosrali sami. Že je snazší dohodnout se o obchodních než politických záležitostech, vyplývá bohužel ze samotnýho rozdání karet. Tolik zemí, tolik dějin a státoprávních tradic, tolik jazyků, tolik specifických zahraničněpolitických zájmů... Podobnej případ na světě nenajdeš, jedině EU dokázala reálně něco takovýho sdružit dohromady. Mě osobně ale obchodní kartel nestačí právě proto, že nedokáže například efektivně hlídat vnější hranice. Proto vítám každej pokus o politickou integraci, i ty špatný, protože důležitý je hlavně to, aby debata běžela. Chyby se dělaj, ale daj se překonat, jsou průvodním jevem aktivity. Nečinností se chyby neudělaj, ale k ničemu se nedospěje.

A EU a Zeman na Hradě? To mi přijde, promiň, jako takový to "to oni." Zeman se ani na Hrad nedostal díky svým postojům k migraci, v době voleb vedly jiný témata a týkaly se většinou domácích věcí. A i ty, co se týkaly zahraničí, byly často spíš projekce nějakýho vnitřního tématu na zahraniční plátno.