Valkýro, nikdy to, co říkáš tady, neříkáš před svou matkou, manželem před dalšími lidmi? To nemusíš opakovat každý týden, aby o tom tvá dcera věděla a usadilo se to hluboko v ní. To fakt stačí párkrát. A tvoje dcera není hloupá a jistě si dá dohromady to, co slyší od tebe, od dalších, to co vidí a cítí ona... a následky... počkej pár let a možná tady bude psát taky téměř to samé. Myslím si, že pro děti i trochu odrostlé je nefunkční vztah rodičů a k tomu léta rezignovaná matka velkou zátěží. Přemýšlela jsi někdy nad tímhle? Že to pro tvoji dceru může být fakt těžké? Mít doma léta rezignovaného rodiče, zatímco i ten puberťák chce alespoň trochu k těm rodičům vzhlížet nebo si jich vážit... To, že je na tebe hubatá a taky se třeba nechová pěkně, je jen špička ledovce. A místo, abys to s ní řešila, tak s ní bojuješ a chceš dokázat co? Že ty máš pravdu? Že by ti měla být vděčná?
Tvoje matka se k tobě ok nechovala, ale tys ten kruh zdaleka nepřeťala a z toho co píšeš, to má tvoje dcera taky dost těžké - s tebou. A fakt nemám na mysli to, že bys měla hrát Stepfordskou paničku a dělat úplně všechno, co chce ona.