Pro přijetí na školu za socializmu nebylo členství rodičů v KSČ zase tak velký přínos. Možná na nějaké vysoké školy typu práv, filozofie a pedagogické fakulty. Spíš se dávaly body při přijímacích zkouškách za dělnický nebo rolnický původ. Ale bylo to jen pár bodů, většina bodů byla za znalosti a vysvědčení. Spíš měly problém děti z rodin, kde byli jejich rodiče označeni za nepřátele režimu. Manželova kamarádka se takto nedostala na pedagogickou fakultu, protože tam musela mít ještě zvláštní doporučení od uličního výboru KSČ. Druhá se zase dostávala na medicínu kvůli otci těžko, až na odvolání, i když zkoušky udělala výborně. Ale to bylo v sedmdesátých letech. V osmdesátých letech to již tak nebylo. Na gymnázium se mnou chodily i děti disidentů. Dohlíželi na to totiž ze Západu, aby nebyly diskriminovány.