Arsielo, vždycky budou výjimky, jsou a budou, ale já třeba opravdu nerozumím jedné věci. Kolikrát staří lidi nemají peníze a udržují domy pro své dávno dospělé děti. Jejich děti mají postavené na hypotéku nové domy a vlastně živoří všichni. Staří vymýšlí kolikrát ptákoviny, jak komu přepsat své bydlení, aby jim pomohli s dochováním jejich děti a často to skončí tak, že staří jsou bez domu, bez peněz a bez toho, kdo by se o ně postaral. Ale hlavně, že jejich dětičky mají co po nich zdědit. :-( Pořád si říkám, abychom se z toho poučili a třeba jednou prodali dům, šli třeba bydlet někam do menšího ale svého... nebýt odkázáni na děti.