Girili, ja taky znam lidi, kteri staveli barak s predstavou, ze jejich dcera v 18 letech bude vyvdana a povije dite, o ktere se bude babi starat, aniz by ji do toho dcera kecala.

Ale vetsina lidi to takhle nemela. Znam zenske jen o malo starsi, nez jsem ja, ktere dite daly do jesli ve 3 mesicich, protoze nebylo zbyti, nektere do tydennich, kdyz delaly na smeny. A jejich matky mely dlouho pred duchodem, protoze tenkrat holky mely deti kolem 20.

Ale to neni podstatou tehle diskuze. Podstatou je ta "samozrejmost v ocekavani" coz jaksi ironicky nazyvam "vyzadovanim", ze kdyz "ja" budu chtit a mne se to bude hodit, tak... A mizivy pocit, ze to zadna samozrejmost vlastne neni, a taky mizivy pocit, ze ten druhy (=babi)zrovna tak oceni, kdyz vidi, ze to nebylo tak samozrejme a nebere to tak samozrejme, jak to tu z odpovedi vyplyva.
Coz povazuju za grund Kudly puvodniho textu.