Děkuji vám všem velice za příspěvky, je to moc utěšující číst takovou podporu. Rozum mi samozřejmě říká totéž, ale ty city mě nenechají v klidu. Jsou to dva měsíce a cítím se stále hůř. Není hodina, kdy bych na to nemyslela. Neustále si říkám, že to přišlo ze shora a měla jsem to přijmout. Nedokážu si odpustit. Přijde mi šílené ukončit etapu plození dětí interrupcí... vy si opravdu myslíte, že třetí dítě to nespraví? Přijde mi to jako největší ultěcha duši a mít v něm to co jsem ztratila....